Každý rok je to stejné. Otevřou se dveře škol, univerzit a do ulic se vyvalí tisíce mladých nadějných absolventů. Mají svoje sny a představy o budoucnosti. Nikdo jim je nechce brát, ale měli by to mnohem snadnější, kdyby jim ve škole řekli, co je vážně čeká.

Pravidlo číslo jedna: Většina absolventů nemá nástupní plat 50 tisíc.

Ano, je to šokující, ale je to tak. Většina absolventů toto stejně ví nebo minimálně tuší, ale i tak si o ně vždy řeknou. Chyba se stala, už při přijímacích zkouškách. Školy často lákají své studenty na prestižní vzdělání a lukrativní uplatnění na pracovním trhu. Zapomenou však dodat, že se vždy jedná o individuální záležitost. Prestižní vzdělání šance absolventa zvyšuje, ale žádný diplom na světě mu nezaručí dobré pracovním místo, pouze na základě jeho existence. Vzdělání zvyšuje hodnotu na trhu práce. Ale personalistu obvykle zajímá více praxe. To neznamená, že škola se necení, naopak. Ale jsou to bonusové body navíc. Významné, leč přesto stále jen bonusové. A konkurence je dravá, proto požadavky personalistů větší zahrnují odpovídající vzdělání i praxi.

Pravidlo číslo dvě: Omyl století- jako absolvent přeci nemůžu mít praxi

Absolventi často vnímají jako křivdu, když po nich personalista požaduje praxi. Pokud absolventi v průběhu studia zvládli pouze přednášky a zkoušky, pro získání dobré pracovní pozice to nestačí. Existují školy, které skutečně vyžadují naprostou oddanost a soustředivost. Jedná se například o studium lékařství. Ale pokud student ekonomie ekonomicky prolenošil celé prázdniny, nemůže čekat, že z něj na pohovoru budou nadšení. Ale když přijde absolvent s diplomem z univerzity a s praxí, i když se jedná o brigádu, získá na pohovoru plný počet bodů. Personalista nečeká, že budete při denním studiu pracovat na plný úvazek, ale zároveň ani absence brigády ho o vašich kvalitách nepřesvědčí. Absolventi často dělají chybu, že se o své uplatnění začínají vážně zajímat až v posledním ročníku. Přitom už v prvním ročníku by si měli shánět brigádu, aby získali, co nejvíce praxe. Někteří studenti dají přednost brigádě v supermarketu, kde mohou přijít libovolně v nočních hodinách a vybalovat zboží, před seriózní prací v oboru, která je mnohem hůře placena. Zvláště v začátcích je velice důležité získat, co nejvíce objektivní praxe v oboru. Studenti by se měli například snažit psát odborné články, tato aktivita je časově flexibilní a zvyšuje důvěryhodnost a odbornost studenta. Bohužel, někteří z nich za články okamžitě očekávají velké honoráře. Mnohem výhodnější je napsat několik článků zdarma a pak se již moci opřít o svoji praxi a zajímat se o placenou spolupráci. Zároveň si většina absolventů chce užít své poslední prázdniny a hledání zaměstnání tak nechá na poslední chvíli. Vzhledem k tomu, že tak uvažuje většina z nich, setkají se na podzim s největší konkurencí a jejich šance jsou proto malé. Pro dobré pracovní místo stojí za to oželit prázdniny. Zaměstnání je nutné si hledat v posledním semestru vzdělávání, to znamená ještě před jeho ukončením. Ve stejné době jsou na ně sice kladeny největší nároky z hlediska zkoušek, nicméně v tomto období jsou jejich šance na úspěch obrovské, protože většina studentů se plně věnuje pouze škole, mají tedy minimální konkurenci. Skloubit to bude náročné, ale je to možné, pokud s tím student počítá už od začátku posledního ročníku a vše si pečlivě naplánuje.

Pravidlo číslo tři: Pracovní doba má minimálně 8 hodin

Většina absolventů tento fakt minimálně odpozorovala od svých rodičů. Přesto si často nedokáží představit, co to v praxi znamená. Osm hodin denně, pět dnů v týdnu, jste v jedné budově a plně se soustředíte na práci. Pro studenty, kteří jsou zvyklí na rozložení hodin do různých dnů i časů, často v pátky již nemají výuku, je tato pracovní doba vysilující. To neznamená, že jsou líní, jsou zvyklí pouze na jiný režim. Přechod do nového náročnějšího denního režimu, je přirozeně vyčerpává. Jedinou prevencí jsou právě zmiňované brigády, které studenty postupně, nenásilně připravují na budoucí zaměstnání.

CategoryZaměstnanci