O hodných holkách se říká, že se dostanou do nebe. A ty zlobivé.. Tam kam chtějí. Přesto jsme odmalinka slýchaly, že musíme být hodné a poslušné. Informace, které nám byly předány v dětství, mají fatální důsledky pro náš budoucí rozvoj a život.

Do výchovy dítěte často negativně zasáhnou stereotypy. Pokud jste již v dětství byly konfrontovány s představou hodné holčičky, je pravděpodobné, že se do této role stylizujete i nyní. V důsledku toho se v dospělosti necítíte šťastné, protože veškerou energii věnujete snaze naplnit očekávání ostatních. Tolik se soustředíte na naplnění představy vašich rodičů, učitelů, partnerů, přátel, že skutečný život vám proklouzává mezi prsty.

Syndrom hodné holčičky

V dětství vám pravděpodobně matka říkala, že musíte být hlavně hodné, poslušné a nevzbuzovat zbytečnou pozornost. Věty typu „Co by tomu řekli ve škole“ vás pravděpodobně provázely celé dospívání. Vaše ženská osobnost byla již v dětství přehnaně tlačena do statusu ženy. Měla jste dlouhé vlasy, vždy čisté a upravené šaty, případné oko na punčoše se rovnalo celosvětové krizi. Určitě jste měla řadu koníčků a volnočasových aktivit, vynikala jste v malbě či hudbě, hrála na klavír, cvičila gymnastiku nebo podobný sport. Ve společnosti dospělých jste nemluvila bez vyzvání, zato v dětském kolektivu jste byla velmi oblíbená. Na tom vám opravdu záleželo. Byl to totiž odraz toho, jak vás vnímá okolí. Od matky jste věděla, že to je nejdůležitější. Očekávaly se od vás nadprůměrné studijní výsledky, možná i vysoká škola, vším jste měly projít jako bezproblémová studentka. Možná studentka, kterou si nikdo nepamatuje a nikdo si ji pořádně nevšimnul, ale to nikomu nepřišlo důležité. Hlavně, že neděláte potíže a máte diplom. Po škole se očekávalo, že si najdete průměrnou ale slušně placenou práci. Nikdo od vás v této oblasti nechtěl zázraky. Důležité bylo, že máte titul a lépe placená práce v kanceláři by naplnila přání rodičů. Následně jste si měly najít slušného a zajištěného partnera. Muže, který převezme na své bedra rozhodování o vašem společném životě, ale také většinu výdajů. Vy jste mu měla být partnerkou a oporou. Pokud jste takového muže našla, bylo po vás vyžadováno, abyste si ho co nejdříve vzala, co kdyby si to přeci jen rozmyslel. Pod tíhou obavy, co byste si pak počala, se od vás vyžadoval naprosto nekonfliktní přístup. Pokud se vám něco nelíbilo, nicméně nenarušovalo to vaše plány, měla jste mlčet. Vašim úkolem je být vždy upravená, dobře naladěná podpora partnera. Po svatbě byl ideální čas na dům a děti. Nyní již kompletně přebíráte úlohu vaší matky a jediným úkolem je udržet, často zdánlivou, rodinnou idylku. Toto poselství máte předat dál i svým dětem, zvláště pokud máte dcery a vychovat z nich další hodné holčičky. Když se otočíte, s hrůzou zjistíte, že jste okopírovala život vaší matky, ale při pohledu na ni si nejste jista, zdali byla ona takto skutečně šťastná. Nelze ji to vyčítat. Tento model výchovy dcer se u nás kopíruje po generace již stovky let a ona ho pouze předala dál. Tak, jak jej kdysi převzala i ona sama. Otázkou zůstává, zdali vy budete ta první, která najde v sobě sílu přetrhnout niť degenerativního stereotypu.

Buďte svá

Nikdo po vás nechce, abyste si obarvila vlasy na zeleno, přestala chodit do práce a zanevřela na muže a rodinu. Pokud se jako hodná holčička cítíte dobře, pak to znamená, že to je vaše pravá osobnost a vše je v pořádku. Jestliže se však snažíte od malička tuto roly pouze přijmout, protože se od vás očekává, je pravděpodobné, že jste nešťastná. Krize nastává především v okamžiku, kdy nejste schopna naplnit jeden z požadovaných bodů. Nejčastěji se jedná o požadavek výběru vhodného partnera. Snažíte se za každou cenu najít slušného manžela, ale máte pocit, že v dnešní době muži o svatbu nestojí. Po vzoru své matky jste vůči partnerům naprosto nekonfliktní, aby s vámi byli maximálně spokojeni. Přesto vám vždy ublíží. Děje se tak proto, že jim to dovolíte. A dovolujete jim to proto, že se bojíte jejich ztráty. A ztráty partnera se bojíte proto, že byste měla status svobodné a opuštěné. A tohoto statusu se bojíte proto, že je znakem vašeho selhání. Nepatří do života mezi hodné a bezproblémové holčičky. Přitom někde uvnitř cítíte, že je pro vás lepší být na čas sama, než strpět partnerovo chování. Jen nemáte odvahu postavit se proti stereotypu.

Nezáleží na tom, v jaké fázi života se nacházíte. Jestli teprve splňuje požadavky svých rodičů o nekonfliktní studentce nebo jste již založila vlastní rodinu. Změnit to můžete vždy. Nesnažte se být za každou cenu rebelka z povinnosti. Ale ani hodná holčička, která plní očekávání ostatních. Dejte prostor vlastnímu já.

CategoryZaměstnanci

© 2023 PersonálníŘeditelka.cz od Personální institut, s.r.o.

logo-footer